Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 20.05.2017 17:45:32 

Adrien - Studio životního stylu

Život workoholika
WORKOHOLISMUS* Lidská závislost vzniká nejen na alkoholu, drogách, hazardu a sexu. V poslední době je v popředí zájmu a zkoumání závislost některých lidí na práci. Pracují od rána do noci a jsou-li z práce vytrženi, cítí se nedobře, jsou neklidní a nesoustředění. Nejedná se o zcela nový fenomén, ale podobně jak se množí jiné závislosti, je četnější i workoholismus.
Jeho důsledky jsou v podstatě shodné s následky jiných závislostí, tělesné chátrání, zhroucení duševních sil, selhávání vegetativně řízených tělových funkcí jako je krevní oběh, schopnost spánku, dýchací obtíže, až konečně typický "syndrom vyhoření", známý důsledek stresového přetěžování organizmu. Aby nedošlo až k těmto někdy ireverzibilním jevům, je nutno zavčas vyhledat konzultaci psychologa.
Jak poznáme, trpíme-li skutečně pracovní závislostí? Základem je odpověď na následujících otázky: Jste neklidní a nesoustředění, když právě nepracujete? Vnímáte s vyloženou nelibostí, pakliže vás někdo vytrhuje z práce? Narušuje práce váš rodinný a společenský život? Nahradili jste prací všechny vaše záliby a jiné ušlechtilé činnosti? Narušují nepracovní víkendy a svátky váš psychický život? Nedovedete dodržet stanovený rozsah vaší činnosti? Pozitivní odpověď na většinu otázek by vás měla donutit k zamyšlení se nad sebou a svými zvyklostmi.
Tak, jako jiné závislosti, vzniká workoholismus pozvolna, neuvědoměle. Pracujeme rádi, baví nás to, vážíme si své práce, až si často ani neuvědomíme, že jsme na ní závislí. Podobně, jako u jiných závislostí, záleží i u workoholismu jen na nás, zda a jak ho zdoláme. Velmi důležitou otázku, kterou si musíme položit hned na počátku, je: existuje něco v mém životě, co mi tuto závislost nahradí a co mě stejně uspokojí? Pozitivní odpověď je rozhodující pro příznivou prognózu.
I když důsledky workoholismu se neprojevují tak rychle a především pro organizmus destrukčně, jako např. při závislost na alkoholu nebo heroinu, je zde naopak nebezpečný fenomén, vhodně nazvaný našim předním psychologem jako "teror příležitostí". Je to opět jenom extrémně vystupňovaný běžný pracovní jev. Máme-li nějaký úkol, který je nutno vyřešit např. invenční prací, zjistíme, že se v průběhu jeho řešení současně vytváří řada dalších problémů. Stav připomíná rozvětvování košatého stromu, kde každá další větev, vyrůstající z původního kmene a předešlé větve, představuje další problém, který je v úzké závislosti na předcházejícím. Jestliže nás třeba i zdravá zvědavost nebo vnitřní pracovní nutkání nutí řešit všechny tyto vedlejší úkoly danými, většinou vlastními silami, nutně dochází k chronickému stressu a dříve nebo později ke stavu duševního i tělesného vyčerpání. V podstatě jde o špatnou organizaci našeho myšlení a uvažování. Nová problematika nás živelně láká, bylo by škoda ji nevyužít, je to přece vrcholně zajímavé. Důsledkem je nezvládnutí situace a event. i daných závazků. Práce nám tak říkajíc "roste pod rukama" a my jsme se zvětšující se neurotizací stále méně pracovně výkonní. Vzniká tak bludný kruh, který končí zmíněnými zdravotními následky a většinou trvalou psychologickou léčbou.
Jak čelit workoholismu a jeho důsledkům?Jako u všech závislostí je nutná především silná vůle a dobré rodinné i společenské zázemí. To podmiňuje i účinnou pomoc psychologa. Je nutné si uvědomit, že léčba workoholismu nemá za úkol nás od práce odvést nebo nám ji dokonce znechutit. Jde pouze o to, abychom jí vymezili takový čas a důležitost, která jí v našem životě skutečně náleží. Celá desetiletí jsme byli přesvědčováni, že práce je smyslem života, což jsme dokonce velebili písněmi o práci. Práce jistě není účelem života. Jak ale ani dýchání není účelem života, je přesto pro život nezbytné. Bez dýchání není života. Tak je to i s prací, která je pro život zdravého, tvořivého jedince nezbytná, neboť život naplňuje a obohacuje. Nelze jí ale vymezit absolutní význam a čas. Především musíme vypracovat rozvrh všech našich životních aktivit, vymezit příslušný čas nejen pro práci, ale i pro rodinu, přátele, koníčky, četbu, fyzické aktivity, další vzdělávání aj. Plán všech těchto činností musí zahrnovat maximálně dvě třetiny dne. Zbývající třetinu je třeba vyhradit odpočinku, rekreaci, časovým ztrátám, rezervám, nepředvídaným okolnostem. Denně si pak zaznamenávat, jak tento plán plníme. Je to jistě velmi nesnadné a nemusí to hned od počátku fungovat. Důležité je i při neúspěchu plán nevzdávat a dále v něm pokračovat. Snažit se stále přesněji si vytvářet vědomí toho, kolik času k čemu máme, co můžeme oželet, čemu musíme přidat. Pracovat s daným časem tak, jak bychom měli pracovat i s našimi finančními možnostmi. Nezapomínat na skutečnost, že i při odpočinku, procházkách a jiných aktivitách neustále uvažujeme, a to i o práci. A je známou skutečností, že právě v takových chvílích nacházíme ty nejlepší myšlenky, nápady a řešení obtížných problémů. Nepracujme proto pouze za stolem a počítačem, ale nechme se inspirovat i přírodou a nepracovními aktivitami!
o workoholismu
avalon.wz.cz/Mimozemske_civilizace/Oworkoholismu.htm
archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/veda/clanky/20873_0_0_0.html
TOPlist