Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 20.05.2017 17:45:32 

Adrien - Studio životního stylu

Zdravá výživa
BIOMLÉKO
je značka certifikovaných biopotravin, které plně odpovídají světovým trendům ve zdravé výživě. Certifikát "Bio- ekologického zemědělství" garantuje čistě přírodní průběh vzniku produktu v celém procesu jeho vzniku. To znamená, že nikdo z producentů nepoužil žádné chemické látky. Tím je zaručena jejich absolutní bezpečnost a nezávadnost. Spotřebitel má naprostou jistotu, že se do jeho organismu nedostanou škodlivá rezidua, která jsou jedním z rizikových faktorů civilizačních chorob - NEOBSAHUJE LEPEK

BULGUR
je předvařená a nalámaná forma celozrnné pšenice. Za tímto účelem je pšenice na výrobní lince vyprána, usušená, rozdrcená na menší částice a následně rozdělená na sítech podle velikosti částic na jednotlivé frakce. Výsledné frakce vykazují při kuchařském využití v závislosti na velikosti i rozdílné a vlastnosti i texturu pokrmu. Každopádně je výsledkem této úpravy výživný a z hlediska použití všestranný pšeničný produkt, s příjemnou oříškovou chutí a dlouhou skladovací dobou.Na rozdíl od jednoduše drcené pšenice (šrotu), je bulgur již předvařený, což usnadňuje jeho kuchyňské využívání, neboť vyžaduje buď minimální, nebo vůbec žádnou tepelnou úpravu. Často stačí pouhé nabobtnání ve vodě a pak může být ihned smíchám s dalšími surovinami na pokrmy nevyžadující další tepelné zpracování. Je vhodný do stejných receptů, kde je pro nás obvyklá rýže nebo kus-kus. Nejznámnějším je jeho uplatnění v libanonském salátu "tabouli". Dále je vhodný do zeleninových nebo masových jídel (pilafů, falafel, kibbeh), v české kuchyni jej lze přidávat do nádivek, karbanátků, polévek, pekařských výrobků, dušenin a jako přílohu k masům aj. Představuje ideální surovinu pro vegetariánské pokrmy, je lehce stravitelný a má příznivé nutriční složení (vysoký obsah vlákniny, vitamínů, minerálů a nízký obsah tuku).

CIZRNA
neboli římský hrách patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Je nepostradatelnou složkou stravy vegetariánů a doporučuje se zvláště pro děti a těhotné ženy. Kvalita semen je daná vysokým obsahem polysacharidů, bílkovin a vlákniny (5 - 19 %). Z hlediska aminokyselinového složení je cizrna dobrým zdrojem lysinu (cca 7 %). Má vysoký podíl nenasycené mastné kyseliny linolové, která patří mezi tzv. Omega 6 mastné kyseliny a je účinná v prevenci onemocnění srdečně-cévní soustavy (snižuje hladinu cholesterolu). Značný je i obsah vápníku a železa. Z vitaminů je pozoruhodný obsah kyseliny pangamové (vitamin B15), která je účinný antioxidant a pomáhá předcházet tvorbě peroxidů, které se podílejí na procesu stárnutí. Stejně jako ostatní luštěniny obsahují i semena cizrny látky nepříznivě ovlivňující stravitelnost. Jejich účinky je možné eliminovat namáčením a tepelným zpracováním semen. Kromě vaření se používají další způsoby úpravy cizrny - fermentování, paření, smažení či pražení semen. Jedním z nejznámějších pokrmů z cizrny je španělská cizrnová polévka (garbanzo). Ve středomoří se s oblibou konzumuje kaše připravovaná z uvařených semen (hummus), pro děti je pochoutkou pražená cizrna obalovaná cukrem. Cizrna má jemně oříškovou chuť.

ČOČKA ČERVENÁ
Tato čočka má po oloupání hnědé slupky červené zbarvení. Chybějící slupka přispívá ke zlepšení stravitelnosti a ke snížení nadýmání. Nemá však již schopnost klíčit. Při vaření se mění její barva z červené na žlutou a má tendenci se velmi rychle uvařit a rozpadnout. Proto je vhodná především do polévek a pikantních předkrmů nebo jako příloha. Je těžké se vyvarovat tomu, aby nám nevznikla kaše. Nic se neděje, v indické kuchyni jsou například takovéto kaše velmi oblíbené. Následující recepty Vám ukáží, že má červená čočka v kuchyni své místo. CHALVA Tato zdravá pochoutka je připravována z vysoce kvalitních přírodních komponentů, kde základní surovinou jsou rozemletá sezamová nebo slunečnicová semínka, která se namelou a smíchají s medem nebo cukrovým sirupem. Podle místních zvyklostí se do hmoty přidávají pistácie, mandle, skořice, kardamon, hrozinky, různé oříšky atd. Vzniklé "těsto" se zahřeje a lije do forem různých tvarů. Makedonská chalva je vydatným zdrojem proteinů, vitamínů a stopových prvků. 100 g chalvy obsahuje 250 mg draslíku, 110 mg hořčíku a 2,5 mg železa. Proto je zvlášť vhodná ke zdravé výživě dětí a sportovců. Je připravována tradičními metodami již z doby byzantské, bez chemických procesů a konzervačních látek.

FALAFEL
- luštěnino-obilninová směsFalafel - je starobylý čistě vegetariánský pokrm původem z Egypta. Dnes je oblíbený v zemích Blízkého Východu, zejména v Západním Libanonu, Izraeli avšak rozšířil se po všech kontinentech. Hlavní ingrediencí je cizrna a proto je bohatý na proteiny a vitamíny.Jeho příprava se podle oblastí jen velmi málo liší. Během přípravy je cizrna namočena, uvařena až je měkká jako máslo, pak rozmělněna s přídavkem exotických koření a bylinek (římský kmín, koriandr, cayenský pepř, česnek a sojová omáčka), přidán kukuřičný olej a omáčka tahini nebo máslo z burských oříšků. Pokrm je podáván jako součást náplně teplého arabského chleba "pita", spolu s jogurtem a nasekanou zeleninou jako jsou: plátky lilku, rajčat, cibulky, ředkví, okurky, salátu, bílého hlávkového zelí a s naloženými chilli papričkami. To vše doplňuje jogurtová omáčka z čerstvé máty nebo omáčka tahini. Z cizrnové hmoty jsou tvarované rukama malé kuličky, které jsou osmaženy v oleji dozlatova. Zelenina je kombinována v závislosti na dostupnosti v daném ročním období a v příslušné zeměpisné poloze.Prodává se jako výborná suchá směs pro přípravu karbanátků. Oceníte ji pro svou nenáročnost na skladovací podmínky a trvanlivost. Složení 91% BIO surovin (hrách, pšenice, ovesné vločky, směs koření), fazole z přechodného období, cibule, česnek mořská sůl.

JÁHLY
Jáhly jsou loupané proso. Proso je obilnina pocházející z Číny, která se u nás pěstuje v teplých a suchých oblastech. Semena - plody jsou malé žluté kuličky v průměru asi 1 mm. Pokrmy z jáhel jsou lehce stravitelné a přitom velmi výživné a syté.Jáhly jsou velmi vhodné pro děti, studující, sportovce, těžce pracující a rekonvalescenty. Mají vysoký obsah vitamínů skupiny B a minerálů včetně železa, takže se doporučují lidem trpícím chudokrevností. Vysoký obsah fosforu pomáhá v prevenci a léčbě depresí a únavy. Jáhly jsou jedinou zásaditou obilovinou a proto jsou vhodné při žaludečních obtížích. Jáhly neobsahují lepek a proto jsou vhodné pro bezlepkovou dietu. Díky obsahu minerálních látek zlepšují metabolismus a mohou být nápomocny jak při snaze zhubnout a tak i ztloustnout. Východní medicína je využívá při léčbě sleziny a slinivky břišní a proto jsou vynikající potravinou pro diabetiky.Jáhly mají zahřívací účinek na organismus. Odvar z neloupaného prosa slouží k pročištění organismu a k vyvolání pocení.Jáhly lze upravovat na slano i sladko.Jáhly mají nejen vysoký obsah minerálů, ale i vlákniny. Vysokým podílem křemíku podporují zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů. Proto se doporučuje každé ráno žvýkat jednu kávovou lžičku syrového prosa a zapít ho vodou nebo čajem. Jáhly jsou bezlepkové a tudíž ideální pro bezlepkovou dietu; vhodné jsou také pro alergiky.Při vaření jáhly nevytvářejí sliz, proto se doporučují všem, kteří trpí zahleněním dýchacích cest. Při oslabení vaziva a kožních onemocněních se rovněž osvědčila dieta z jáhel. Lze jimi také posílit ledviny a příznivě působí na oči.Jáhly jsou velmi syté a výživné, proto pokrmy z nich jsou vhodné pro rekonvalescenty a těžce pracující osoby. Působí na zlepšení metabolismu, pomáhají při vyčerpání a pro velký obsah železa se doporučují pro nemocné chudokrevností. Mají blahodárný vliv na žaludek, slinivku břišní a slezinu.Důležitý je obsah minerálních látek, zvláště pak draslíku, hořčíku, železa, zinku, fosforu a mědi. Z vitamínů jsou to především vitamíny skupiny B. V jáhlech se nachází dostatek bílkovin a také tuku. Z jáhel můžeme připravovat celou řadu sladkých i slaných jídel, kaši zvanou jahelník, nákypy, knedlíky, placičky, karbanátky... Jáhly zvláště při delším skladování mohou získat pachuť, která vzniká oxidací zrna. Pachuť odstraníme spařením jáhel vařící vodou. Kupujeme si vždy jenom čerstvé jáhly a dlouho je neskladujeme.Při přípravě jídla jáhly nejdříve přebereme, propláchneme a pak na sítu je dvakrát, nebo ještě lépe třikrát, přelijeme vařící vodou. Když chceme, aby se nám rychleji uvařily, po spaření je ještě na několik hodin namočíme do studené vody a v téže vodě je pak vaříme. Při vaření nebo dušení dáváme 3 díly vody na 1 díl jáhel. Do vaření přidáváme trochu soli, i když se jáhly upravují na sladko. V tom případě je můžeme vařit také v mléku. Vaříme je doměkka, což představuje minimálně půl hodiny, ev. je ponecháváme ještě v teple pod pokličkou "dojít". Pokud vaříme jáhly na sladký pokrm, můžeme je vařit také v mléku, ale cukr přidáme až po uvaření, aby se při vaření jáhly nepřipalovaly. Chceme-li mít slaný pokrm, vaříme je ve vodě, ale můžeme použít také vývar zeleninový, masový, nebo jen přidáme magi kostku. Můžeme si také vyrobit jáhlovou mouku. Pak jáhly spaříme vařící vodou, jak výše uvedeno, a poté zrna necháme oschnout. Suchá zrna umeleme na mlýnku na kávu nebo na mák. Z takové mouky můžeme péct buchty, chleba, nebo ji jen při pečení moučných jídel přidáváme k běžné mouce.

KUSKUS
Kuskus je těstovina vyrobená z pšeničné mouky, použitelná stejně jako rýže nebo jiné obiloviny k přípravě pokrmů (vaří se v páře nebo ve vývaru, následně se smíchá s kousky masa nebo zeleniny). Kuskus je berberské jídlo, které zdomácnělo v arabských zemích, zvláště je oblíben v balkánské kuchyni.

LÉKOŘICE
Lidově zvaná sladké dřevo. Patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Pocházi z Blízkého východu, u nás se zřídka pěstuje. Použitelnou část tvoří kořen lékořice (radix liquiritiae), ten se loupe a zbavuje zevní vrstvy, aby účinné látky v něm obsažené se snáze vyloužily. Kořen lékořice obsahuje řadu účinných látek saponinového charakteru (glycyrhizin), dále flavonoid liquiritin, škrob, cukry pryskyřice a hořčiny. Používá se především jako prostředek usnadňující odkašlání a rozpouštějící hleny, dráždí žaludeční sliznici, působí mírně projímavě a močopudně. Tradičně je používán při kataru průdušek a chronických žaludečních vředech. Extrakty z kořene lékořice se používají při léčbě žaludečních a dvanácterníkových vředů. Má také rozsáhlé použití v potravinářském průmyslu při výrobě limonád a některých druhů piv. Díky své sladké chuti se využívá k výrobě cukrovinek proti kašli a chrapotu.Protože způsobuje zvýšení hladiny sodíku a vody v organismu a zvýšené ztráty draslíku, proto by lékořice neměla být užívána pacienty s poruchami srdeční činnosti a cévního sytému a zároveň by proto neměla být používána dlouhodobě i u zdravých pacientů.

LNĚNÉ SEMÍNKO
Len je pěstován kvůli svým vláknům a semenům. Vlákno se spřádá a tkají se z něho mnohé výrobky - od provazů přes plátno až po jemné krajky. Semena se užívají jako zdroj lněného oleje a při výrobě barev, laků, linolea a voskovaného plátna. Poté, co je olej vytlačen ze semen, používá se zbytek jako krmivo pro hospodářská zvířata. Od devadesátých let dvacátého století vědí chemici, že lněné semeno je bohatým zdrojem řady složek, které jsou důležité pro zdraví. Mezi těmito složkami je alfa-kyselina linolenová (ALA) a ligniny, plus řada vitamínů a minerálů. Místo rybMalá lesklá a hnědá lněná semínka obsahují 41 % tuku; 73 % z tohoto tuku je však polynenasycený tuk. Zvláště jsou bohatá na ALA, což je omega-3 esenciální mastná kyselina. ALA je základní složka, ze které se v těle vytváří kyselina "eicosapentaenoic" (EPA) a kyselina "docosahexaenoic" (DHA). Doporučení konzumovat ryby žijící v chladných vodách je založeno na obsahu EPA a DHA, který se nachází v pstruzích, lososech, makrelách, herincích a tuňácích. Rostlinná strava nabízí ALA ve lněném semínku, sójových bobech, řepkovém oleji, pšeničných klíčcích, vlašských ořechách, červeném a černém rybízu a zelené listové zelenině. Vegetariánská strava je tak více než dostatečným zdrojem těchto mastných kyselin (ALA).Omega-3 mastné kyseliny chrání před nemocemi srdce a cév. Zdá se, že ALA pomáhají udržet srdeční buňky v klidu. Většina úmrtí na srdeční záchvat je důsledkem tepových nepravidelností. ALA pomáhají udržet pravidelný srdeční rytmus, přitom jej trochu prodlužují a tak snižují riziko arytmií. Dalším přínosem ALA pro kardiovaskulární systém je schopnost bránit tvorbě zánětlivých látek (cytokiny, interleukin-I, tumor necrosis factor a thromboxan A2) v těle. Ateroskleróza, ucpávání cév, je zánětlivým procesem. Třetím prospěšným účinkem ALA je jejich schopnost snižovat celkovou hladinu krevního cholesterolu. Snižuje se hladina LDL (neboli "špatného") cholesterolu, zatímco HDL (neboli "dobrý") cholesterol zůstává na stejné úrovni. Čtvrtým prospěšným účinkem je, že ALA snižuje riziko mozkové mrtvice. Povzbuzení imunityImunitní systém má z velkého obsahu ALA ve lněném semínku také prospěch. ALA snižuje tvorbu zánětlivých látek a současně povzbuzuje tvorbu eicosanoidů a prostaglandinů, které jsou méně zánětlivé. ALA snižuje i hladinu cytokinů, které souvisejí s revmatoidní artritidou. Nejenom obsah omega-3 mastných kyselin, ale také obsah vlákniny ve lněném semínku přináší zdravotní prospěch. Fytoestrogen lignin ovlivňuje svými protiestrogenovými vlastnostmi imunitní systém. Ligniny mohou působit na procesy, které vedou k těm druhům rakoviny, které jsou závislé na hormonech (rakovina prsu, dělohy a prostaty). Ligniny rovněž přinášejí prospěch nemocným lupus erythematosus, což je autoimunitní zánětlivé onemocnění, a zpomalují postup onemocnění ledvin (které může být důsledkem lupus erythematosus). Kolik ALA bychom měli denně stravou přijmout? Podle kanadských doporučení by při stravě, která obsahuje 2 000 kalorií, mělo 10 % z nich pocházet z esenciální mastné kyseliny ALA. To odpovídá přibližně dvěma polévkovým lžícím lněného semínka denně. Kolik ligninu by měla obsahovat zdravá strava? Neexistuje žádné specifické doporučení množství ligninu ve stravě, obecně se však doporučuje, aby strava obsahovala aspoň 25 gramů vlákniny denně. Lněné semínko je nejbohatším zdrojem ligninu. V menších množstvích se lignin nachází v nerafinovaných obilovinách (ječmen, pohanka, jáhly, oves), luštěninách (sójové boby) a některých druzích zeleniny (brokolice, mrkev, květák, špenát). Ligniny jsou při rafinaci odstraňovány, lněný olej jej tedy neobsahuje. Mnoho prospěšných účinků pro zdravíLněné semínko, tento běžný produkt, který je užíváno již celá staletí, začíná být dnes ceněno pro své vlastnosti, které přispívají ke zdraví. Jestli máte rádi elegantní lněné šaty, krásné lněné ubrusy či jemnou krajku ze lnu, mohli byste si také oblíbit lněné semínko ve své kuchyni. Jeho ořechová chuť může přispět k lahodnosti řady pokrmů. A přitom dokáže lněné semeno posílit váš imunitní systém a ochránit vaše srdce. Namísto jedné polévkové lžíce margarínu nebo oleje můžete v receptech použít tři polévkové lžíce mletého lněného semínka. (Pečené výrobky budou rychleji hnědnout.) Namísto jednoho vejce můžete v receptech (lívance, vdolečky, koláče) použít jednu polévkovou lžíci mletého lněného semínka plus tři polévkové lžíce vody. (Nechejte vodu smíchanou s namletým lněným semínkem nejprve několik minut odstát.) Mleté lněné semínko můžete uchovat v ledničce až devadesát dní bez toho, že by se změnila jeho chuť. Nejlepší však je namlet je (v mlýnku) těsně před použitím. Lněné semínko vcelku může být uchováváno za pokojové teploty až jeden rok. JABLEČNÝ BIO MOŠT Čistá přírodní jablečná šťáva.Bio jablečný mošt je produktem ekologického zemědělství.Mošt není přislazován cukrem ani umělými sladidly, je bez chemické konzervace. Složení: 100% jablečná šťáva. Pasterováno.Skladování: Po otevření skladujte při teplotě 2 - 5°C a spotřebujte do 4 dnů.

OTRUBY
Otruby jsou produkt vznikající při zpracování pšenice. Otruby jsou zdrojem stravitelné i nestravitelné vlákniny, což je ideální kombinace pro zachování správné činnosti tlustého střeva. Vláknina je také důležitá v prevenci rakoviny zažívacího ústrojí. Důvodem tohoto vážného onemocnění jsou kromě genetických předpokladů nevhodné stravovací návyky s nízkým příjmem vlákniny z obilovin, ovoce a zeleniny. Otruby obsahují také cenné minerální látky a vitamíny.
Když se vědci pokusili ovlivnit hladinu cholesterolu v krvi snížením obsahu cholesterolu a celkového tuku v konzumovaných potravinách, nemohli dosáhnout lepšího výsledku než poklesu o 10 procent. Mnohem účinnější je metoda, při níž se dodávají organismu speciální živiny, například obilné otruby. Cholesterol je látka tukové povahy, která patří do skupiny alkoholů (řadí se mezi steroly). V malém množství jej organismus potřebuje k syntéze některých hormonů a obalů chránících nervové dráhy. Toto množství dokáží vyprodukovat játra, proto získávat cholesterol z vnějších zdrojů je zbytečné. Cholesterol je obsažen pouze ve stravě živočišného původu. Ve velkém množství se nachází v sýrech, vejcích a játrech, jeho hlavním zdrojem však je maso. Žádnou z uvedených potravin nemůžeme z jídelníčku vyřadit, proto je třeba přidat k potravě něco, co by toto množství cholesterolu neutralizovalo. V potravinách rostlinného původu cholesterol není. Rostlinná strava zato obsahuje vlákninu, kterou dokážeme strávit jen z nepatrné části, a tak její zbytky neustále nutí střeva k pohybu. Výzkumy z posledních let prokázaly jednoznačnou souvislost mezi výskytem nádorů tlustého střeva a stravou chudou na vlákninu. Je-li konzumovaná strava bohatá na bílkoviny, především na maso, může se dostat do tlustého střeva mnoho nestrávených bílkovin. Zde z nich cestou kvašení a hnití pod vlivem střevních baktérií vznikají čpavkové látky a fenoly, které stimulují bujení nádorových buněk. Protože při konzumaci stravy s vysokým obsahem vlákniny prochází trávenina střevy rychleji, nemohou se všechny kalorie z potravy vstřebat. Tím se snižuje nebezpečí nadměrného příjmu kalorií, navíc rakovinotvorné látky mohou působit na střevní stěny kratší dobu. Kromě bezprostředního mechanického čistícího účinku rostlinné vlákniny ve střevech se uplatňuje přímý účinek v organismu. Játra neustále produkují cholesterol a vysílají jej do krevního oběhu. Nahromaděný cholesterol se usazuje v cévních stěnách, což může pomalu, ale jistě vést ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, především ke kornatění koronárních cév srdce. Profesor Lenxingtonské University of Kentucky, Dr. J. Anderson, zkoumal, jakým způsobem by mohl hladinu krevního cukru svých pacientů udržet v přijatelných rozmezích. Při tomto hledání objevil ovesné otruby, o nichž zjistil, že udržují stálou hladinu cukru v krvi a zároveň snižují hladinu cholesterolu. Prokázal, že hladinu cholesterolu je možné snížit o 10-20 procent, jestliže trvale konzumujeme ovesné otruby ve formě doplňkové výživy. V čem spočívá blahodárný účinek otrub? Výhody potravin bohatýchna vlákninu už dobře známe: podporují funkci střev a snižují riziko výskytu některých nádorů. Nejznámější z látek s vysokým obsahem vlákniny jsou pšeničné otruby. Ty obsahují vlákninu nerozpustnou ve vodě, jejíž účinky jsou převážně mechanické. Zvyšuje množství odpadního materiálu a reguluje rychlost jeho průchodu střevem. Může jej urychlit, je-li to třeba, ale může jej v případě nutnosti i zpomalit. Tím vytváří podmínky pro zlepšení vstřebávání potravy. Existuje ovšem i vláknina, která se ve vodě částečně rozpouští, tzn. bobtná. V rozpuštěném stavu má charakter gelu a váže na sebe žlučové kyseliny a vylučuje je se stolicí. Vlákninu tohoto typu obsahují ovesné otruby. Rostlinná vláknina brání vstřebávání ostatních živin, ale sama má sytící efekt. To je velmi důležité v léčbě obezity. Proč organismu prospívá vláknina rozpustná ve vodě? Vysvětlení se skrývá v mechanismu činnosti jater a žlučníku. Část cholesterolu vytvářeného játry se dostává do krve, z druhé části vznikají soli žlučových kyselin, které se dostávají do trávicího traktu. Odtud se jejich část znovu vstřebává a je v játrech opět přeměněna v cholesterol. Jestliže se stolicí opouští organismus velké množství žlučových solí, jako je tomu v případě konzumace ovesných otrub, pak i játra přeměňují vyšší množství cholesterolu na žlučové kyseliny z cholesterolu obsaženého v krvi. V důsledku toho postupně a zvolna klesá hladina cholesterolu v krvi. Směs ovesných a pšeničných otrub nepůsobí nadýmání a obsahuje dobře využitelné cukry, bílkoviny a vitamíny řady B.

POHANKA
Pohanka je obilnina, která pochází z oblastí střední Asie, odkud se postupně rozšířila do Japonska, Evropy i do Severní Ameriky. Na území dnešní České republiky se pěstovala již ve 12. století. V 16. století byla u nás dokonce nejoblíbenější potravinou. Pak začalo její pěstování ustupovat. Z hlediska nutriční hodnoty je pohanka zajímavá pro vyváženou skladbu aminokyselin. Celkem pohanka obsahuje 18 různých aminokyselin. Obsah lysinu - aminokyseliny, která hraje roli v prevenci aktivizace herpetických virů (původce oparů), je ve srovnání s ostatními obilninami 3-4 násobně vyšší. Pohanka může být cenným zdrojem dietních bílkovin pro osoby citlivé na lepek. Obsah škrobu v pohance se pohybuje od 55-70% v sušině semen a je tak kvantitativně nejdůležitějším sacharidem. Ze zdravotního hlediska je důležitý vysoký obsah vícenenasycených mastných kyselin. Největší podíl připadá na esenciální kyselinu linolovou (37-48%), která se společně s kyselinou linolenovou (1,9 - 2,8 %) podílí na snižování hladiny krevního cholesterolu a prevenci proti ateroskleróze. Pohanka a její produkty obsahují 3,4-5,2% celkové vlákniny, přičemž asi 20-30% je rozpustných. Konzumace pohanky může mít pro obsah vlákniny důležitou úlohu v prevenci a léčení vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu. Pohanka je důležitým zdrojem zinku, mědi, selenu, manganu a jiných stopových prvků.Z vitaminů jsou v plodech pohanky zastoupeny především vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), niacin, E a C. Velmi důležitým vitamínem v pohance je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem.Pohanka je nejlepším přírodním zdrojem rutinu, který je důležitý pro cévní pružnost. Rutin v pohance výrazně zlepšuje nebo zastaví zhoršování stavu křečových žil na nohou. Rutin, quercetin a některé jiné polyfenoly mohou být v mírném množství potenciálními antikarcinogeny proti rakovině střeva a jiných orgánů. Fenolové sloučeniny můžou snižovat hladinu krevního cukru a lipidů a přispívat tak k hypocholesterolemickému účinku pohanky. Pohanka je velmi vhodná k detoxikaci při těhotenství a jakékoliv autointoxikaci.Je znám léčebný efekt pohanky při praskání žilek v oku a obličeji.Pohanka je důležitá při žaludečních a dvanácterníkových vředech, střevních nádorech a stavech místního krvácení či při silné a dlouhé menstruaci.

RÝŽE BASMATI
Je velmi populární v Indii a používá se pro přípravu "biriyani". Je to nejrozšířenější druh rýže, má jemnou chuť a vůni s oříškovou příchutí a je velmi štíhlá. Nejjemnější odrůda této rýže pochází z Himalájí, kde roste na polích u břehu Brahmaputry. Neopakovatelnou chuť jí dodává voda, stékající z ohromné tající ledové masy. Rýže basmati je právem pokládaná za "královnu rýží". Long-grain rýže roste v kromě Indie také v Pakistánu a Iránu, kde je ponechána stárnout vždy jeden rok, aby se rozvinula její plná vůně. Tato rýže hnědá nebo bílá je také vysoce ceněná právě pro zmíněné oříškové aroma a chuť. Rýže "Texmati" je texaská odrůda podobného charakteru jako Basmati.

TAMARI A SHOYU
Japonská sojová omáčka Shoyu (šoju) se dostala do Evropy již v 17. století, kdy tato zvláštní, tmavá tekutina doputovala až do královské kuchyně Ludvíka XV. Od té soby si Japonská sojová omáčka zajistila svou charakteristickou vůní, slano-nasládlou jemnou chutí mezinárodní uznání jako univerzální delikátní koření. Sojová omáčka Shoyu je vyrobena ze sojových bobů a pšenice, zatímco sojová omáčka Tamari je vyrobena pouze ze sóji a vzniká jako vedlejší produkt při výrobě Misa. Tyto suroviny podléhají dlouhodobému fermentačnímu procesu ve dřevěných sudech. Přírodní fermentace, nebo-li kvašení má řadu kladných účinků na organismus. Vznikají při něm enzymy, které mají příznivý vliv na trávení a přispívají k lepšímu využití živin z potravy. Při výrobě těchto pravých sojových omáček se nepoužívají žádná barviva, konzervační látky ani zvýrazňovače chuti, které se vyskytují v běžných sojových omáčkách. Sójová omáčka Johnsen Shoyu Je tmavě hnědá tekutina, vyrobená ze sójových bobů, které byly vystaveny fermentačnímu procesu. Tradičně se vyrábí kvašením rozdrcených napařených sójových bobů, rozdrcené pražené pšenice, vody a soli, za přítomnosti fermentační kultury. Fermentace je přírodní proces, při kterém dochází ke štěpení tuků, cukrů a bílkovin a zároveň vzniká velké množství vitamínu B12. Po ukončení fermentace se pod silným tlakem lisuje v bavlněných pytlích. Po oddělení sojového tuku se získává čistá sójová omáčka vynikající přírodní chuti, která je základní přísadou do asijských pokrmů. Kvalitní japonská omáčka je na rozdíl od čínské řidší a přírodnější. Je to koření se silným harmonizačním účinkem.
Sójová omáčka Tamari Je jedním z druhů kvalitních sójových omáček, který vzniká při výrobě misa. Ve srovnání se sójovu omáčkou shoyu má tmavší barvu a také chuť podstatně výraznější. Obsahuje i více minerálů a stopových prvků. Je slanější než shoyu. Jelikož výtěžnost při výrobě tamari je mnohem nižší než u shoyu, je jeho cena o něco vyšší. Tamari obsahuje živé enzymy a stimuluje vylučování trávících šťáv. Obsahuje vysoce kvalitní aminokyseliny a mikroorganismy důležité pro dobré trávení. Neutralizuje extrémy kyselin i zásad. Tamari posiluje kontrakce srdečního svalu.
Jaký je rozdíl mezi levnou sojovou omáčkou a kvalitní sojovou omáčkou Shoyu a Tamari:Běžné levné sojové omáčky nejenom že nebyly fermentovány, tudíž neobsahují vitamín B12, ale obsahují glutaman, cukr, různá barviva, či dokonce živočišné extrakty. Nejsou rozhodně zdraví prospěšné, a ani chuťově se pravým sojovým omáčkám Shoyu a Tamari nemohou vyrovnat.Sojové omáčky Shoyu a Tamari mají slanou chuť, ale nižší množství sodíku než tomu je u kuchyňské soli. Používají se nejen k dosolování a dochucování pokrmů ale také k léčebným účelům. Používají se na ochucování polévek, omáček, zeleninových pokrmů, pomazánek, salátů, luštěnin i na ochucení masových pokrmů. Sojovou omáčku Shoyu přidávejte do pokrmu na posledních několik minut vaření (s vyjímkou marinování). Pokud vaříte déle, vytratí se delikátní chuť. Pokud je nutné pokrm osolit již na začátku vaření, nejlepší je pokrm mírně osolit mořskou solí ihned a před koncem vaření dochutit sojovou omáčkou.


TEMPEH
Tradiční indonéské jídlo, sýr proroslý bílou plísní. Sojové boby jsou fermentovány v plackách do zakouřené až oříškové chutě. Tempeh může být marinován a smažen. Přidává se do polévek, špaget a hlavních chodů.Stejně jako tofu patří tempeh k tradičním výrobků dálného východu. Na výrobu tempehu se přišlo zajímavým způsobem a to tak, že lidé si uchovávali a balili sojové boby do listu podobného našemu lopuchu. Najednou se zjistilo, že sojové boby jsou prorostlé určitou plísní. Intuitivně věděli, že tato plíseň bude blahodárně působit pro výživu člověka. Udělali kuličky z uvařených sojových bobů, zamotali je do listu a nechali na nejteplejším místě svého obydlí. To byli prvopočátky výroby tempehu. Později to dělali tak, že měli speciální přístřešek se slámou a sláma podporovala proces zrání plísně.Tempeh musí mít totiž dostatek přívodu vzduchu při výrobě, což sláma umožňuje. Tempeh je zajímavý tím, že obsahuje všechna vitamíny řady B, je to takový vitamínový komplex, včetně vitamínu B12. Vitamín B12 je produktem toho, jak plíseň dýchá.Čím víc proroste plísní a povrch je bělejší, tím je v tempehu více B12. Tempeh můžeme zařadit pro výživu malých dětí, dospělých, nemocných či dříve narozených, a také u vrcholových sportovců. Při uchovávání bílého tempehu je důležité, aby neležely plátky na sobě, ale aby byly uloženy vertikálně, protože u horizontálního uložení vzniká větší tlak. Čím větší je tlak, tím víc se ztrácí plíseň a vitamín B12.Bílý tempeh se nepoužívá za studena, musí být tepelně upravený. Smažený či uzený tempeh je pro použití za studena i za tepla (velmi dobrý je například ohřátý v páře)

TŘTINOVÝ CUKR
Co vlastně je přírodní třtinový cukr? Hrubozrnný, jantarově zlatý, přírodní třtinový cukr se vyrábí krystalizací z čerstvé třtinové šťávy s vynecháním všech chemických procesů a aditiv. Díky tomu si zachovává přirozený obsah minerálů, vitamínů a typickou karamelovou chuť. A také nezaměnitelnou přírodní vůni po ovoci, jablku i medu. Třtinový cukr je i sladší a slabě větrový.BIO třtinový cukr získaný jako konečný produkt v cukrovarech Jižní Ameriky má svou zlatavou barvu i příjemnou ovocnou chuť. Díky většímu obsahu glukozy a fruktozy, oproti cukru řepnému, má BIO třtinový cukr nezaměnitelnou přírodní vůni po ovoci, jablku i medu a je i sladší a slabě větrový.BIO třtinový cukr neprochází chemickou rafinací. Obsahuje biolátky v sladkém sirobu na povrchu krystalů, aniž by se zde vyskytovaly zbytky chemických látek užitých při rafinaci řepného cukru. Proto je výhodné nahradit bílý řepný cukr BIO třtinovým cukrem.BIO třtinový cukr je vhodný k přípravě všech druhů pečiva, vánočních sladkostí, ke slazení nápojů, kávy, čaje, k výrobě kompotů, gelů i dalších kuchyňských výrobků.Po otevření nutno skladovat v suchu. V případě skladování v málo suchém prostředí může dojít ke ztvrdnutí, čímž ale nedojde ke znehodnocení. V tomto případě jej položte do mísy a zakryjte na nějakou dobu vlhkou čistou přikrývkou.Na začátku našeho století platilo, že čím bělejší cukr, tím kvalitnější. Za kvalitu bylo pokládáno dokonalé přečištění a získání prakticky čisté sacharózy. Trend přečišťování potravin a zbavování je všech zbytkových přísad pokračoval ( s přestávkami v dobách války), až do sedmdesátých let. Pouze ojedinělé hlasy lékařů, dietologů a léčitelů upozorňovaly na nesmírně cenné nutriční látky, o které čištěním potravin přicházíme - vlákninu, minerály, vitaminy a enzymy. Sedmdesátá léta znamenala - nejprve ve Spojených státech a později i v Evropě - začátek návratu k přírodní stravě. Tento trend do dnešní doby neochabl, naopak, počet obchodů se zdravou výživou roste a zdravým potravinám je vyhrazena čím dál tím větší plocha i v běžných obchodech a v poslední době i pomocí internetu. Tajemství přírodního třtinového cukru spočívá ve vyšším obsahu zbytkové melasy. Ta obsahuje cenné minerály, které se jinak při výrobě cukru ztrácejí. Podle obsahu melasy rozlišujeme různé druhy přírodního třtinového cukru - od světlého téměř bílého cukru po téměř černý melasový cukr. V České republice se pěstuje cukrová řepa a většina prodávaného cuku je z této suroviny. Totéž platí pro běžně prodávaný přírodní cukr. Přírodní řepný cukr však neobsahuje žádnou třtinovou melasu a neměl by se zaměňovat s hnědým třtinovým cukrem, používaným právě pro jeho obsah melasy. Surový cukr má světle jantarově zlatou až hnědou barvu a nevtíravou lehce voňavou chuť. Představuje zdravější náhražku bílého řepného cukru. Po otevření nutno skladovat v suchu. V případě skladování v málo suchém prostředí může dojít ke ztvrdnutí, čímž ale nedojde ke znehodnocení. V tomto případě jej položte do mísy a zakryjte na nějakou dobu vlhkou čistou přikrývkou. Výborně se hodí ke slazení kávy, čaje, cereálií čerstvého ovoce a také k finální úpravě pečiva, vánočních sladkostí, ke slazení a výrobě kompotů. 

Goji – nejhodnotnější ovoce na planetě?

30.08.2009
Goji jsou bobule asijské rostliny kustovnice, které si získávají stále větší oblibu jako složka zdravé výživy i na Západě. Jsou opěvované především pro velké množství minerálů, vitamínů a antioxidantů, jež obsahují

Goji mají světle červenou barvu a jsou velké asi jako sušené hrozinky. Chutí připomínají něco mezi brusinkou, třešní a šípkem. Goji rostou v úrodné půdě himalájských podhůří na středně velikých keřích. V těchto oblastech, kde jsou Goji běžnou součástí jídelníčku, najdeme obyvatelstvo s nejdelším průměrným věkem na Zemi. Tradiční čínská medicína od nepaměti považuje Goji za léčivou potravinu podporující dlouhověkost, vitalitu a sexuální potenci.
Sušené na slunci. Nesířené!

Z nutričního hlediska jsou Goji dost možná tím nejhodnotnějším ovocem na planetě! Obsahují 18 druhů aminokyselin, včetně všech osmi esenciálních aminokyselin (např. tryptofan či isoleucin), 21 stopových prvků (jmenujme například zinek, železo, měď, vápník, selen, fosfor a germanium které se v potravinách nachází jen velice zřídka a působí proti rakovinovým buňkám), jsou jedním z nejbohatším zdrojů karotenoidů ze všech známých plodů na Zemi (což naznačuje už jejich jasně červená barva). Co se týče betakarotenu, jsou Goji vydatnější než mrkev. Dále obsahují vitamíny C, B1, B2, B6 a E. Musíme zmínit také protizánětlivý činitel betasisterol. Tento rostlinný sterol se dnes využívá při podpůrné léčbě zvýšené hladiny cholesterolu, dále při problémech s prostatou a má také protizánětlivý účinek. Naprosto unikátní pro Goji je pak skupina lycium polysacharidů.




Země původu: Čína

Goji jsou tradiční čínskou medicínou považovány za léčivou potravinu podporující dlouhověkost, sílu a sexuální potenci. Moderní výzkumy čínských vědců poukazují na schopnosti udržovat a podporovat harmonický buněčný růst a obnovovat a opravovat DNA. „Antiperoxidací“ volných radikálů vrací elektrické parametry buněčných membrán do normálního rozsahu.

Dlouholetý odborný lékařský konzultant časopisů „Journal of Longevity Research“ (Zápisník Výzkumu Dlouhověkosti) a „Muscle and Fitness“ (Svaly a Tělesná zdatnost) a vědecký pracovník Američan Dr. Bob Delmonteque tvrdí: „Více než 15% bílkovin, 21 stopových minerálů a 18 aminokyselin činí z plodů Goji jedinečnou živinami nabitou „superpotravinu“ přesahující všechna známá kritéria. To co na mě dělá největší dojem je množství celosvětových klinických výzkumů, které za Goji stojí. Je průkazně dokázáno, že lycium polysacharidy obsažené v Goji mají vskutku pozoruhodné antioxidační a imunitu podporující vlastnosti.“

Protože při kontaktu čerstvých Goji s pokožkou dochází k oxidaci a jejich zčernání, jsou při sklizni lehce setřeseny na plachty a poté usušeny v polostínu, dokud neztratí většinu vody. Tyto Goji nesou čínský certifikát Green Food, tzn. celý proces pěstování a zpracování je velice šetrný a striktně se vyhýbá umělému dosoušení a jakémukoliv použití chemikálií. Tím je dosaženo maximální „živosti“ sušených plodů a tedy zachování jejich nejvyšší možné nutriční hodnoty.

Goji se konzumují samotné jako mimořádně zdravá svačinka, nebo se přidávájí do cereálních směsí ke snídani. Skvělé je i přidávat goji do ovocných koktejlů a šejků. Čínskou specialitou je příprava čaje z Goji, podobně jako to my děláme s šípky. Goji lze přitom sníst i po vyluhování. Vědci tvrdí, že pro dosažení blahodárných účinků stačí konzumovat 10 až 30 gramů denně (malá hrst).

Goji nejsou příliš bohaté na ovocné cukry a proto si po vysušení nezachovávají měkkost jako třeba rozinky. Pokud vám jejich křupavá konzistence nevyhovuje, stačí do sáčku vložit čerstvý plátek jablka. Goji za den absorbují vlhkost a jsou měkké. Spolehlivě však změknou i po několika dnech, kdy je sáček otevřený - absorbují vlhkost ze vzduchu.

Dávkování: Odborníci tvrdí, že pro dosažení blahodárných účinků stačí konzumovat asi 30 gramů denně (malá hrst).

TOPlist